Alternativní medicína Lijo-ki

Tchaj-ti čchuan - rozhovor s mistrem Borisem Tichanovským

Tchaj-ti čchuan (přepis i výslovnost z čínštiny je různá, čeština většinou používá výslovnost tai-či) je jedním z nejpopulárnějších čínských bojových umění.

Za jednoho z raných zakladatelů je pokládán Čang San-feng, který ve dvanáctém století zkombinoval bojové techniky, založené na pohybech hada a bílého čápa ("vnější síla" svalů) s "vnitřní silou" (čchi – životní energie). Systém bojových umění, rozvíjející metody vnitřní síly založené Bódhidharmou v šaolinském klášteře, však existoval již osm set let před Čangem.

Po většinu své historie bylo umění Tchaj-ti udržováno v tajnosti. Teprve začátkem minulého století bylo zpřístupněno širší veřejnosti, stalo se oblíbeným i na Západě.

Nabídka kurzů a seminářů Tchaj-ti je i v naší republice veliká, začátečník tak může mít obtíže se v nabídce orientovat. Požádali jsme proto známého a i v ČR velmi populárního člena mezinárodní medicínské asociace Evropa, ředitele Centra alternativní medicíny ve Voroněži -ing. Borise Tichanovského o jeho názor.

Borisi, ovládáš široké spektrum léčebných metod, které vyučuješ i v České republice. Mezi úspěšné semináře např. "regenerace zraku" se řadí i tvé kurzy a semináře Tchaj-ti – "Škola dřímajícího tygra". Vím, že ty sám jsi měl v době, kdy jsi ještě působil při olympijském výboru Ruska, vynikajícího učitele, čínského mistra Tan Czuna. Myslíš, že je k Tchaj-ti nutný skutečně kvalitní učitel?
Tai-dzi není "pouhým" cvičením. Je to filosofie, energie, dýchání, meditace... Je to životní styl. Existují určité principy, které cvičení musí obsahovat. Pokud je neobsahuje, nejedná se o skutečné Tai-dzi. Mít opravdu znalého učitele je proto velice důležité. Setkávám se často s tím, že se Tai-dzi necvičí správně, hlubší aspekty jsou zanedbávány a tím se Tai-dzi stává neúplným. Na obranu evropských učitelů však musím říct, že nemusí být vždy jejich chybou, když některé z principů neznají. V Asii totiž dlouho panoval názor, že Evropané by podstatu některých praktik stejně nepochopili a tak žákům z Evropy hlubší vědění ani nepředávali.

Jak ale má začátečník takového dobrého učitele Tai-dzi - abych použila tvé výslovnosti - poznat?
Můj učitel Tan Czun říkal toto: Zda se jedná o skutečné Tai-dzi nebo ne, poznáte jednoduše.

1. všechna cvičení vychází z beder, ty opisují pomyslnou osmičku. Pokud tam tento pohyb bedry není, nejedná se o Tai-dzi, ale o balet národního divadla.

2. všechny cviky jsou prováděny "souhlasným pohybem".- např. pohyb kolena odpovídá pohybu lokte, bedra - rameni apod. Nezáleží na tom, zda je tempo plynulé nebo přerušované, (některý komplex může mít i zastavení), rozhodující je, že se celé tělo pohybuje synchronně. Hlava se nepohybuje nahoru, dolu, ale zůstává stále rovně.

3. Tai-dzi je bojové umění a to je na cvičení vidět. Pohyb je sice měkký, ale pevný. Není v něm žádná změkčilost. Tělo musí být "peň" tj. pevné, ale zároveň "šuň" -. bez zbytečného napětí v kterékoliv jeho části. Je třeba si uvědomit, že neexistuje žádné rozdělení na jakési "léčebné Tai-dzi" a "bojové Tai-dzi". Všechna cvičení Tai-dzi chuan jsou bojová. Existují však již tisíciletí a jsou tak optimálně propracovaná, že se dají použít i k ozdravění, i k dosažení zvláštních schopností. Především je však Tai-dzi cestou ke zdokonalení, cestou k osvícení. Ještě jednou však upozorňuji, nejdůležitější je pohyb vycházející z beder – tzv. "osmičky". Pokud tam nejsou, je to okamžitě vidět a hlavně – takové cvičení je sice možná dobrá spartakiáda, ale pravý efekt Tai-dzi vám zcela unikne.

Jak je to se styly Tai-dzi. Setkala jsem se s tím, že je lidé rozdělují na styl "jinový" (ženský princip) a "jangový" (mužský princip)...
To je jeden z dalších omylů, setkal jsem se s tím dokonce i u učitelů (!) Tai-dzi. V každém z komplexů Tai-dzi jsou samozřejmě obsaženy oba principy, neexistuje tudíž žádný styl JIN a JANG. Názvy stylů jsou odvozeny od jmen zakladatelů – tj. "Jangův styl" od Jang (Yang) Lu-šana a styl Čchen (čin) neznamená zkomolené Jin, ale název rodiny Čchen.

Borisi děkuji. Věřím že i díky těmto radám si pomohl mnohým adeptům, chtějícím poznat hlubší aspekty Tai-dzi, rozpoznat zkušeného mistra a ušetřit si tak event. roky neužitečného cvičení.
Livia Hoffmannová